Obsah: Úvodem
  Základní údaje o knihovně
     Organizační struktura knihovny
     Řízení
     Základní personální údaje
  O činnosti knihovny
     Vztah ke knihovnám kutnohorského regionu
     Statistické ukazatele
     Nové služby- pobočka
        -bezbarierový vstup



Úvodem

Dobrý den,
dovolte mi,abych vás přivítala nad stránkami výroční zprávy Městské knihovny v Kutné Hoře. Na úvod je,myslím,dobré připomenout,jak a proč vlastně knihovna funguje.

Městská knihovna v Kutné Hoře je příspěvkovou organizací zřízenou Městem Kutná Hora od 1.1.1996. O účelu pak hovoří nejlépe citace z platné zřizovací listiny Městské knihovny Kutná Hora:

Čl.III. Účel a předmět činnosti

    Městská knihovna Kutná Hora je veřejnou univerzální knihovnou,která
  • organizuje,soustavně doplňuje,zpracovává,ochraňuje a uchovává soubor knihovních dokumentů,které jsou především tvořeny knihami,periodiky,zvukovými i obrazově zvukovými dokumenty
  • svůj knihovní fond zpřístupňuje dětem,mládeži i dospělým čtenářům
  • poskytuje svým uživatelům prostory ve studovně a čítárně
  • zpřístupňuje svůj fond také prostřednictvím meziknihovních služeb -,a to výpůjčních,informačních a reprografických
  • poskytuje reprografické služby
  • poskytuje informace z přístupných databází
  • zajišťuje pásma lekcí informatické výchovy mládeže
  • umožňuje přístup k vnějším informačním zdrojům prostřednictvím sítě Internet
  • v rámci celokrajského systému výkonu regionálních funkcí plní úlohu pověřené knihovny pro region okresu Kutná Hora

Logicky tedy zhodnocení uplynulého roku musí vycházet z hodnocení dílčích částí činnosti naší knihovny.

Rok 2003 nebyl pro knihovnu, a tudíž pro Vás,naše čtenáře, z těch nejštědřejších.To ovlivnilo například četnost a kvalitu akvizice knihovních dokumentů, neprobíhala podle optimálních potřeb.Nicméně na mnoha jiných úsecích byl loňský vývoj událostí velmi uspokojivý a konečně stabilní počet Vás,našich čtenářů, nás přesvědčuje,že svou práci snad vedeme dobrým směrem.

Jsme si samozřejmě vědomi i nedostatků. Nepříliš komfortní uživatelské zázemí (nedostatečné vytápění,možnost větrání,kapacita sociálního zázemí), zastarale vyhlížející prostředí oddělení pro dospělé čtenáře, nedostatečný počet exemplářů knihovních jednotek,stále ještě poměrně dlouhá doba cesty knihy od zápisu až k půjčení čtenáři, malá kapacita studijních míst u veřejných internetových stanic - to jsou problémy,jejichž řešení nás v dohledné době čeká. Prosíme ale zároveň o trpělivost.Některé z uváděných problémů bohužel nezávisí pouze na dobrém úmyslu,nýbrž téměř výhradně na finančních prostředcích. Snažíme se spolu s naším zřizovatelem - Městem Kutná Hora připravit pro Vás co možná optimální řešení,ale je bohužel skutečností,že schvalované příspěvky pro knihovnu například rekonstrukci topení či odvětrávání veřejných prostor prostě nedovolují.

Dovolte mi ale na závěr trochu optimismu. Rok 2003 znamenal mimo jiné i připomenutí toho,že veřejná knihovna v Kutné Hoře působí již 155 let. Pevně věřím,že tento pilíř poznání,zábavy a setkávání lidí s lidmi, o jehož důležitosti nikdo z Vás 5.000 čtenářů nepochybuje, osloví i ty,kteří o přídělu finančních prostředků rozhodují

Mgr.Gabriela Jarkulišová


Základní údaje o knihovně

Adresa hlavní budovy :
Městská knihovna Kutná Hora
Husova 145
284 44 Kutná Hora
 
Adresa pobočky :
Městská knihovna Kutná Hora - pobočka OC pasáž
ul. 17.listopadu 182
284 01 Kutná Hora

Organizační struktura knihovny

organizační strukturu knihovny tvoří následující oddělení

  1. Oddělení pro dospělé čtenáře
  2. Oddělení pro děti a mládež
  3. Oddělení čítárny,půjčovna AV medií a literatury o umění
  4. Studovna
  5. Oddělení informačních služeb,veřejný internet,reprografické služby
  6. Pobočka

Personál:

ředitel: Mgr. Gabriela Jarkulišová
ekonomický úsek:Žeňa Mokrošová
zástupce ředitele: Lenka Frankovicová
vedoucí služeb čtenářům: Marie Jelínková
pracovníci ve službách: Hana Vaníčková, Míla Kellerová, Lucie Macháčková, Pavla Neumanová, Alena Mirgová, Jana Šťastná, Helena Netolická, Dáša Strbíková, Šárka Jungvirtová, Petra Daňková
pomocně technický personál: Ála Zvoníková
OON: Dan Zelinka, Lukáš Provaz, Pavel Vaníček

Základní personální údaje

stav zaměstnanců k 31.12.2003
souhrnně přepočtený stav 15,75 a fyzický stav 16
podle jednotlivých oddělení

  • oddělení pro dospělé čtenáře 5
  • oddělení pro děti a mládež 2
  • oddělení čítárny,půjčovna AV medií a literatury o umění 2
  • studovna 1
  • oddělení informačních služeb 2
  • studovna 1
  • pobočka 1
  • ekonomický úsek 1
  • pom/techn.personál 1
    složení zaměstnanců podle dosaženého stupně vzdělání
  • vysokoškolské 3
  • středoškolské 11
  • úplné střední 2
Pracovníci Městské knihovny Kutná Hora v abecedním pořadí

Daňková Petra,Frankovicová Lenka,Jelínková Marie,Jungwirtová Šárka,Kellerová Miloslava, Lorencová Jana, Macháčková Lucie,Mirgová Alena,Mokrošová Božena,Neumanová Pavla ,Pučálková Olga,Strbíková Dagmar,Vaníčková Hana,Zvoníková Alena


O činnosti knihovny

Vztah ke knihovnám kutnohorského regionu (Lenka Frankovicová)

Kutnohorská knihovna je známá především jako knihovna pro obyvatele města,její činnost však hranice města přesahuje.

Již třetí rok je kromě základních činností také knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí pro knihovny kutnohorského regionu a je členem kooperačního systému knihoven Středočeského kraje.

Skupina obsluhovaných knihoven se v loňském roce rozrostla na úctyhodných 59 knihoven. Pro ně všechny se v kutnohorské knihovně nakupuje a zpracovává knižní fond,probíhají pravidelná školení tzv. dobrovolných,ale i profesionálních pracovníků,metodicky se činnost jednotlivých knihoven řídí,zpracovávají se statistické ukazatele. Obsah regionálních funkcí je velmi široký,časově i odborně náročný.

Regionální funkce jsou financovány na základě úspěchu grantového projektu Ministerstvem kultury ČR,respektive státem. Pouze dvěma knihovnám Středočeského kraje byl v uplynulém roce příspěvek na RF navýšen, Městská knihovna v Kutné Hoře byla jednou z nich. Z navýšeného příspěvku bylo možno zakoupit služební vůz,jehož absence reakci na požadavky jednotlivých knihoven velmi zpomalovala. Nákupem auta se rozvoz souborů knih k uživatelům výrazně urychlil,navíc umožnil metodické návštěvy v těch knihovnách,které fungují v obcích v pozdních odpoledních hodinách nebo o víkendech.

Hlavním úkolem pro rok 2003 bylo docílit zaevidování všech fungujících knihoven podle Knihovního zákona do Evidence knihoven MK ČR.Všechny knihovny,které jsou v našem rámci působnosti,jsou zaevidovány,což neplatí o mnoha jiných regionech středních Čech a České republice vůbec. Nutnost zaevidovat svou knihovnu vedla obce k přehodnocení svých možností směrem k provozování knihovny.S uspokojením můžeme konstatovat,že situace v počtu knihoven se stabilizovala a nyní zaznamenáváme pouze dotazy k případnému zřízení knihoven v obcích ,kde dosud nefungovaly (např.Souňov) nebo jejich funkci obnovují (Křesetice).

Specifickou je spolupráce s knihovnami ,které nepatří k typickým veřejným knihovnám, např. knihovna Muzea českého stříbra - Hrádek nebo Anglická knihovna.

Celostátně je kladen důraz na internetizaci knihoven.Celkem devatenáct knihoven v našem regionu má zřízen veřejný Internet. Ten jednak rozšiřuje nabídku služeb knihovny přímo v obci, rozhodně ale povyšuje kvalitu spolupráce s naší knihovnou. Vhodné dokumenty si prostřednictvím našeho ON-LINE katalogu samostatně vyhledávají,mají okamžitý přehled o stavu kont,prodlužují i rezervují si tištěné i elektronické zdroje dat.

Z proběhlých školení v roce 2003 bych jmenovala intenzivní týdenní kurz základní počítačové gramotnosti(který nás utvrdil v názoru,že vysoký věk nemá vliv na znalosti práce s počítačem,věk jedné z účastnic převýšil 80 let a v kurzu zvládla absolutně vše s přehledem), a to pro jeho velký ohlas. Pro rok 2004 proto připravujeme jeho pokračování.Pro kolegy a kolegyně,které neměli možnost využít této formy,pravidelně probíhají individuální hodiny konzultací a ukázek. O novinkách v odborné legislativě,dění v oboru,povinnostech,knihovnických technikách a dalších službách jsou knihovníci kutnohorského regionu pravidelně 8 x ročně informováni na poradách v Městské knihovně v Kutné Hoře.

Z ukazatelů: 44 konzultací v obcích
32 metodických návštěv
107 vypravených souborů
4 404 svazků knih v souborech
5 099 dokumentů výměnného souboru celkem
2 599 roční přírůstek

Statistické ukazatele

Stav knihovního fondu k 31.12.2003 77 730
Počet exemplářů docházejících periodik 102
Přírůstek knihovních jednotek ve svazcích 5 057
Úbytky knihovních jednotek ve svazcích 154
Registrovaní dospělí čtenáři k 31.12.2003 3 606
Čtenáři do 15 let 1 242
Návštěvníci knihovny celkem 64 558
Výpůjčky celkem 195 649
v tom výpůjčky dětské literatury 25 677
výpůjčky zvukových dokumentů 7 393
Počet požadavků MVS zaslaných pro naše čtenáře 270
Počet požadavků MVS zaslaných jiným knihovnám pro jejich čtenáře 1921
Výměnné soubory počet svazků k 31.12.2003 4 404
Výměnné soubory počet vypravených souborů 107

Nové služby

Otevření pobočky Městské knihovny v Kutné Hoře - předpoklady a realita

Miloslava Kellerová

Myšlenky o potřebnosti založení pobočky MK nejsou nové a první úvahy na toto¨téma bychom objevili už někdy kolem roku 1975.Až současnému vedení knihovny se však podařilo tuto myšlenku zrealizovat.Úvahy,které mluvily pro založení pobočky a následnou realizaci záměru,lze rozložit přibližně do tří samostatných celků:

  1. Sociální hlediska
    1. Poměrně vysoké procento čtenářů je starších 60 let,Někteří mají zdravotní potíže,a proto třeba vzdálenost z Malína,Sedlce,ale i z největšího sídliště Studně je pro ně značně velká a cesta namáhavá.Nová pobočka proto znamená jít vstříc čtenářům.
    2. Paradoxně tato velká vzdálenost je překážkou i pro nejmladší čtenáře,protože to představuje několikakilometrovou vzdálenost z místa bydliště přes celé město a rodiče svoje menší děti na tak dlouhou cestu samostatně nechtějí pouštět.
    3. Negativní roli v návštěvnosti MK hraje i nutná větší ztráta času,plynoucí ze vzdálenosti od bydliště.
    4. Na Studních žije více než 8 000 obyvatel.Jsou to převážně rodiny s příjmy zdaleka nedosahujícími celostátně deklarovaný průměr a počet rodin odkázaných na sociální podporu zde přesahuje počty ve zbývajících čtvrtích města.Tím,že jsme těmto lidem nabídli kulturní alternativu , pomáháme nejen účelně plnit jejich volný čas, ale především zlepšit podmínky pro sebevzdělávání.
  2. Výchovné působení na mládež
    1. Pro umístění pobočky na sídlišti nehrálo rozhodující roli jen to,že zde krom jiného byly vhodné prostory ve vhodném místě ale také skutečnost,že až do jejího zřízení nebylo na sídlišti ani jediné zařízení orientované na kulturně výchovnou práci s mládeži v době po vyučování. Proto první knihy, které byly na pobočku dodány knihy pro děti a mládež.
    2. Dalším krokem pro podpoření zájmu bylo rozšíření půjčovaného fondu o CD a časopisy.
    3. Je zřejmé,že prostory naší pobočky nemohou obsahovat tak rozsáhlé fondy jako "mateřská" knihovna.Organizace naší práce byla upravena tak,abychom každému čtenáři dodali na pobočku do tří dnů.Prodleva je tedy minimální.Stejným způsobem dodáváme jakýkoliv studijní materiál, povinnou četbu i odborné publikace určené např. ke studiu na vysokých školách.
  3. Administrativně ekonomická hlediska
    1. Z pohledu našich čtenářů je důležité,že pro hlavní budovu i pobočku platí stejná průkazka.Bohužel stále chybí on-line internetové připojení nezbytné k přímému pohybu ve všech fondech i odděleních knihovny.
    2. Vhodnou organizací práce se podařilo zvládnout provoz na obou pracovištích se stávajícím počtem pracovníků,konečně i vnitřní vybavení pobočky nijak nenavýšilo původně schválený rozpočet knihovny.
  4. Závěr
    Zřízení pobočky stálo nemalé úsilí všech pracovníků knihovny a za zmínku rozhodně stojí i velké pochopení ze strany jejich rodinných příslušníků. A pozitivní odezva občanů našeho města je pro nás samozřejmě příjemným apelem pro naši další práci. Doufejme jen,že do budoucna budou i nadále vytvořeny podmínky pro fungování a dalšího rozvoj sídlištní pobočky.

Zřízení bezbariérového vstupu

Gabriela Jarkulišová

Slavnostním otevřením bezbariérového vstupu pro tělesně postižené občany 17.10. byl završen další krok k zpřístupnění našich služeb co nejširší veřejnosti.Po otevření zvukové knihovny a zpřístupnění internetu zrakově postiženým jsme se tentokrát zaměřili na umožnění fyzického vstupu do budovy knihovny našim tělesně handicapovaným spoluobčanům. V rámci projektu "Svět bez bariér" zainvestovala vybudování tohoto vstupu kutnohorská společnost Philip Morris ČR. Její zásluhou byla zpřístupněna největší a nejvyužívanější část Městské knihovny v Kutné Hoře (a to půjčovna pro dospělé čtenáře a studovna těm), pro které jsou schody nepřekonatelnou překážkou.

Pomocí on line katalogu,který je společně s internetem umístěn ve studovně, je klientům k dispozici celý fond Městské knihovny v Kutné Hoře.Cestu za poznáním jim také usnadní i dvě parkovací místa vyhrazená tělesně postiženým občanům.

V předvečer slavnostního otevření pro veřejnost uspořádal investor společenské setkání pro své hosty. Na nově upravené zahradě doprovázela slavnostní raut i celá řada dalších akcí jako např.výstava fotografií z rekonstrukce knihovny, panely s dokumenty o dalších realizovaných projektech Světu bez bariér, prezentace firem, které se starají o čistotu města…O slavnostní přestřižení pásky, poslední překážky na cestě do knihovny, se postaral starosta města Kutné Hory pan Ivo Šalátek a ředitelka knihovny Mgr.Gabriela Jarkulišová.

Hosté využili příležitosti a prohlédli si prostory dospělého oddělení a studovny. Jednotlivé skupinky návštěvníků projevily živý zájem prakticky o vše, co s knihovnou souvisí. Od běžné informace o výpůjční době, přes počítačový program, který knihovna používá, až po regionální funkce, kterými napomáhá k rozvoji menších knihoven celého Kutnohorského regionu…Slavnostní ohňostroj podtrhl vyjímečnost akce.

Slunečné, ale mrazivé počasí doprovázelo akce pro veřejnost, připravené na 17.10.2003. Již v hlavní vstupní chodbě se bylo na co dívat. Na panelech instalovaných Odborem životního prostředí Městského úřadu v Kutné Hoře bylo možné se seznámil s firmami, které zajišťují nakládání s odpady i firmami, které odpady produkují a sami je i likvidují. Na zahradě čekaly návštěvníky výše zmíněné výstavy fotografií a dokumentů, stánky s výrobky sdružení handicapovaných Maják a drobná pozornost od Philip Morris. Vše podbarvovala hudba, ať reprodukovaná, tak i "živý" jazz. I celá budova byla připravena uvítat své návštěvníky řadou akcí. Každý, kdo se stal novým uživatelem služeb knihovny,byl "osvobozen" na jeden rok od zaplacení evidenčního poplatku (této možnosti využilo 20 nových čtenářů dospělých a dětských). Formou tištěných i ústních informací,ale i praktickými ukázkami se mohli hosté seznámit se speciálními službami pro handicapované občany, které knihovna poskytuje již pátým rokem jako např. roznášková služba, zvuková knihovna či internet pro zrakově postižené. Od 10. do 16.hodiny bylo tedy na co se dívat i čím se poučit a pobavit.

Jak se ukázalo, možnosti bezbariérového vstupu dnes hojně využívají nejen vozíčkáři, ale i maminky s kočárky nebo občané, pro které je problémová chůze do schodů. Byla to tedy investice dobrým směrem.

ROK 2003 - co se ještě stalo?

155.výročí založení Městské knihovny v Kutné Hoře

Olga Pučálková

V roce 2003 to bylo již 155 let od doby,kdy poprvé v Kutné Hoře lze vystopovat informace o veřejném knihovnictví. Městská knihovna se tak řadí k těm nejstarším institucím v Kutné Hoře.

Oslava tohoto důležitého výročí připadla na 25.červen 2003. V duchu tradice knihovny i její současné tváře se však nesl celý uplynulý rok.

Už v únoru jsme spojili své síly s Městským Tylovým divadlem (které v roce 2003 také slavilo výročí své existence) a společně v rámci oslav uspořádali " REPREZENTAČNÍ PLES ".

V měsíci červnu, na který výročí fakticky připadá, bylo pro naše uživatele připraveno několik standardně ne zcela běžných akcí.

Výstava instalována v oddělení studovny byla zaměřena na historii,konkrétně na slavné kutnohorské rodáky a další významné osobnosti ovlivňující život v našem městě.

Další expozice v oddělení pro dospělé čtenáře mapovala vznik,rozvoj,úpadek i znovuzrození tzv. střediskového kooperačního systému knihoven. Naši čtenáři tak mohli zjistit, od kdy pracuje knihovna v Uhlířských Janovicích,jak má nyní otevřeno knihovna v Třebešicích, jak se jmenuje knihovník ve Vlkanči a nebo třeba,co mají rádi čtenáři v Otrybech.

Dětské oddělení přichystalo znalostní soutěž .Děti testovaly znalost knihovního řádu, historie knihovny i její současné palety služeb.

V oddělení informačních služeb měli nezaměstnaní po celou dobu oslav možnost zdarma hodinu denně využívat služeb internetu pro hledání zaměstnání.

Oslavy pak vyvrcholily 25.6.2003 v zahradě knihovny,kde byl připravený krátký komponovaný program.Za zmínku určitě stojí vystoupení dětí ze základní umělecké školy, které Mozartovou Malou noční hudbou velmi působivě podtrhly jedinečnost okamžiku. O historii knihovny skutečně zajímavě hovořil profesor Gymnázia Jiřího Ortena,pan Lukáš Provaz. I v návaznosti na jeho vystoupení se pak pozvaní hosté, mezi kterými byli jednak kolegové z ostatních knihoven, zástupci města,bývalí pracovníci kutnohorské knihovny, odebrali na literární procházku po našem městě. Tato procházka zaměřená na rodné domy kutnohorských osobností báječně doplnila program a po jejím absolvování byla ta pravá chvíle na šálek kávy a klidné dopovídání v prostorách knihovny. Mnohé z bývalých pracovníků knihovny jsme naší současnou nabídkou překvapili, kolegy z ostatních knihoven doufejme inspirovali. Nyní jen vzhůru do dalších ,doufejme,že pro čtenáře,bohatých let.

Březen měsíc Internetu

I letošní březen byl v naší knihovně věnován kromě svátku knihy i připomenutí poněkud novější informační technologie- internetu.

Tentokrát jsme připravili pro naše čtenáře komplex akcí,které ukazovaly fenomén internetu v celé jeho šíři.

Ve spolupráci s Úřadem práce v Kutné Hoře jsme nabídli v rámci BMI občanům registrovaným na ÚP možnost vyhledávat zdarma na vhodných serverech možnost zaměstnání,případně informace nutné k rozšiřování znalostí. Celkem 126 internetových hodin bylo v březnu 2003 věnováno právě této problematice.

Ukázkou vyhledávání v DTB ČTK a ANOPRESS jsme našim klientům ukázali cestu k získávání informací z plnotextových bází dat dostupných prostřednictvím naší knihovny. K dispozici jsou samozřejmě i databáze zahraniční, ve velké většině odborně zaměřené. Bohužel zřejmě díky jazykovým barierám (angl.,franc.,španělština,němčina) si právě tyto velmi prestižní DTB okruh svých stálých uživatel hledá.

Pro knihovníky z obcí kutnohorského regionu jsme uspořádali vstupní informační školení.Seznámili jsme zájemce s vyhledáváním v našem on-line katalogu, provedli praktickou ukázku on-line služeb knihovny. Samozřejmě jsme nezapomínali ani na naše pravidelné klienty, ti nebyli nadstandardními ukázkami v užívání veřejných internetových stanic nikterak kráceni.

Březen už prostě není jen svátkem knihy.Internet má v knihovně své pevné,nezastupitelné místo.


Ekonomické ukazatele činnosti knihovny

Příspěvek od zřizovatele 4 150 000,-Kč
Grant- regionální funkce 1 115 000,-Kč
Investice- zřizovatel 180 000,-Kč
Investice-grant 140 000,-Kč

Vlastní výnosy:

Celkem 569 548 ,-Kč
registrační poplatky 280 524,-Kč
tržby CD 95 999,- Kč
upomínky 68 422,-Kč
kopie 12 736,-Kč
informatika 16 882,-Kč
Internet 61 414,-Kč
MVS 4 480,-Kč