Shrnutí prvního cyklu UVČ – Kutná Hora v 19. století

 

 

Šestého listopadu jsme v prostorách knihovny zahájili úvodní lekcí první ročník“Univerzity volného času“. Protože víme, že lokální historie je velmi zajímavá a žádaná, připravili jsme cyklus přednášek na téma „Kutná Hora v 19. století“.

            O úvodní lekci se excelentně postaral pan magistr Ivan Bauer z Gymnázia Jiřího Ortena. Všechny posluchače krásně uvedl do doby Rakousko – Uherska a nastínil kulturní a nepříliš vzkvétající ekonomickou situaci města Kutné Hory v 19. století.

            Ke Kutné Hoře neodmyslitelně patří Karel Havlíček Borovský. Přednáškou nad touto osobností nás provedli: ředitel NZM Kačina PhDr. Pavel Novák, který nám osobnost KHB přestavil jako podnikatele. Pro mnohé bylo novou informací, že otec české žurnalistiky se stal vlastně novinářem z nedostatku jiných příležitostí a jeho národohospodářská a politologická díla jsou oceňována dodnes. Druhou část přednášky převzala PhDr. Drahomíra Nováková z Městského muzea v Čáslavi a popsala Havlíčkovo vystoupení před kutnohorským porotním soudem roku 1851 a nastínila akce spojené s výstavbou a odhalením jeho pomníku.

            Ale nejen K. H. Borovský je osobností, na kterou bychom neměli zapomínat. Naše pozvání přijal Bc. Josef Kremla z Českého muzea stříbra, který zavzpomínal na další významné občany našeho města. Jako prvního nám připomněl Jana Erazima Vocela. Tato osobnost se zapsala nejen do historie Kutné Hory, ale i celé monarchie. Byl jmenován Františkem Josefem I. mimořádným profesorem archeologie a dějin umění na pražské univerzitě. Protože jsme v knihovně, není možné opomenout MUDr. Josefa Jaroslav Štětku. K dalším významným Kutnohořanům, o kterých byla řeč patřili MUDr. František Stáně, JUDr. Bedřich Pacák i kontroverzní Emanuel Viktor Voska.

            „Partnerský život v 19. století“. To bylo v pořadí čtvrté téma. Paní Martina Bittnerová velmi poutavě vyprávěla o životě významných žen a mužů této doby. Byli jimi například J. K. Tyl, K. H. Mácha nebo M. D. Rettigová. Dozvěděli jsme se jaké byly jejich vztahy s partnery, dětmi, ale i rodiči.Stejně jako dnes ani v 19. století to nebylo vždy veselé. Stojí určitě za zamyšlení, jak jsme v určitých oblastech našeho života nepoučitelní že některé životní zkušenosti jsou zkrátka nepřenositelné.

            Naše další setkání bylo věnováno kutnohorskému divadlu. Pan Miroslav Štrobl opravdu fundovaně přednášel o prvních divadelních představeních v 80. letech 18. století v rámci studentských představení v Jezuitské koleji, přes různé kočovné společnosti, které měly v Kutné Hoře svá vystoupení až po vznik ochotnického spolku v roce 1843. Pan Štrobl popsal jeho vývoj až do začátku 20.století. Vlastní budovy se kutnohorští herci dočkali až v roce 1933.

            Výtvarné umění 19. století spolu s autory našeho regionu a  autory ztvárňujícími Kutnou Horu a okolí nám představil ředitel Galerie Felixe Jeneweina Mgr. Aleš Rezler. Vyčerpávající výklad doprovázený krásným ilustračním materiálem zmiňovaných autorů (F. Jenewein, A. Lhota, J. Strahovský, J. Honsa,…), byl dalším střípkem do skládanky života a společnosti  19. století.

            O nestarší řemeslo byl zájem v každé době. Prostituce v Kutné Hoře na přelomu 19. a 20. století byla dalším tématem. V podání Mgr. Evy Francové byla zajímavá nejen svým názvem, ale i obsahem. V první části nás slečna lektorka seznámila s historií nejstaršího řemesla obecně. K dispozici byla i mapa Kutné Hory, kde byly zaznamenány hostince a šenky s tzv. dámskou obsluhou i legální nevěstince. Vzhledem k tomu, že v Kutné Hoře sídlila vojenská posádka, jejíchž bojeschopnost by mohla být ohrožena, nastupují reglementační opatření. Tedy například kontroly „dívek zpustlých“ lékařem ze všeobecné nemocnice. Po vzniku samostatného Československa se o omezení prostituce začalo uvažovat a i když vládou schválený zákon o ukončení legální prostituce vešel v platnost až v roce 1922, v Kutné Hoře nařídila městská rada uzavření nevěstinců již od 1. září 1919 s vírou, že je nutné se postarat, „aby mužská mládež nevyhledávala prostopášnosti a dovedla žíti střídmě i počestně. A k tomu nechť přispívá škola, rodina, spolkový život hojnými, přístupně přednesenými přednáškami z oboru pohlavní zdravovědy“

            Závěrečnou lekcí prvního cyklu UVČ na téma „Kutná Hora v 19. století“ nás provedla paní Lenka Frankovicová. Na literární procházku „Slavní mezi námi“ jsme se všichni těšili. Počasí se ale bohužel nevydařilo. To ovšem paní lektorku nepřekvapilo. Připravila pro nás tedy virtuální procházku. V příjemném prostředí knihovny jsme se prošli po známých místech a připomněli si například Gustava Lindnera, Jana Campana Vodňanského, Jana Šultyse z Felsdorfu a další.

            S prvním cyklem UVČ jsme se slavnostně rozloučili v pátek 1. března ve Spolkovém domě. Ve velmi příjemné atmosféře ke studentům promluvila paní ředitelka Gabriela Jarkulišová a paní místostarosta Kutné Hory Dana Vepřová. Poté si absolventi převzali certifikáty. Slavnostní odpoledne bylo zakončeno přípitkem výborného kutnohorského vína .