V úterý 26.3. v 15.00 hod jsme zahájili druhý cyklus UVČ na téma: Kutná Hora v 19. století II. Jako první se centrem našeho zájmu  stalo zdravotnictví. MUDr. Bohuslav Procházka nás provedl vývojem lékařské vědy od starověku až po 19. století. Přiblížil nám období epidemií, které Kutnou Horu postihly. V časech křížových výprav to byla lepra, kterou si s sebou přinášeli rytíři při svém návratu. Později město dvakrát silně zasáhl mor (17. století). V této době žilo ve městě cca 16 000 obyvatel. V důsledku morové rány v roce 1680 zemřelo 1 600 Kutnohořanů.
            Dozvěděli jsme se mnohé o objektech, ve kterých se pečovalo o nemocné. Např. Sedlecký klášter, špitál sv. Lazara (v místech dnešního plaveckého bazénu), na místě Tyllerova cukrovaru (nynější domov důchodců) a další. Budova nemocnice, kterou známe dnes byla stavěna v průběhu první poloviny 20. století. Například dětské oddělení bylo jedno z nejmodernějších své doby. Za připomenutí určitě stojí to, že byl výklad doplněn zajímavou obrazovou dokumentaci, která není běžně dostupná.
Další přednáška byla zaměřená na „Zapomenuté kutnohorské spolky 19.století“. Paní lektorka PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu v KH nás krásně provedla spolkovým životem. Počátky sahají do 40. let 19. století. Spolková svoboda byla zakotvena až v zákonem z roku 1867. Kutná Hora se pyšnila 60-ti spolky různého zaměření, za zmínku stojí třeba Okrašlovací spolek, který byl první v českých zemích.
„Móda v 19. století“ byla v našem hledáčku při dalším setkáním. Společně jsme se šli podívat do Tylova domu na výstavu, kde už na nás čekala PhDr. Zdeňka Kubíková z Českého musea stříbra, aby nás seznámila s tím jak ženy, muži a děti měšťanského stavu chodili oblečení. Pro ženy to byla móda velmi svazující. Korzety, krinolíny, široké vyztužené sukně. Není bez zajímavosti, že i muži nosili korzety, aby byli štíhlejší. Pokud jde o děti, chodily oblečení stejně jako dospělí (děvčátka nosila korzet již od čtyř let). Co a kdy mít na sobě určovala společenská pravidla, která se úzkostlivě dodržovala. Nejpřísnější pravidla oblékání panovala při pohřbech a v následné době smutku především pro ženy. Výlet do světa módy našich pra pra babiček se nám líbil a myslím, že každá z nás potichu ocenila dnešní „módní pohodu“.
Čtvrté setkání patřilo Tělocvičné jednotě Sokol a Archeologickému spolku Vocel. Zvláštní pozornost jim byla věnována  proto, že mají přesah až do současnosti. Sokol byl v Kutné Hoře založen 1. prosince 1862. Hlavním iniciátorem byl Ota(kar) Breuer, spolumajitel kutnohorské kartounky a především přítel Miroslava Tyrše – zakladatele Sokola. Sokolové se věnovali především pravidelnému cvičení, jehož hlavní náplní byla prostná a pořadová. Také se zapojovali do kulturního života města zejména pořádáním maškarních bálů – šibřinek, zasloužili se o odhalení pamětní desky na rodném domě Josefa Kajetána Tyla v říjnu roku 1867, z jejich řad vzešla i myšlenka vybudovat v Kutné Hoře pomník Karlu Havlíčku Borovskému, který byl slavnostně odhalen v roce 1883. Jeho činnost byla od svého založení zastavena dvakrát a to za 2. sv. války a poté politickými procesy v 50. letech. Po sametové revoluci byl kutnohorský Sokol obnoven, většinu svého majetku získal zpět a snaží se navázat na předválečné tradice spolku. 
 
 
Archeologický sbor Vocel byl založen 6. 1. 1877 z iniciativy učitele na zdejší reálce Františka Augusta Slavíka, „aby písemné a umělecké památky ve zdejší krajině byly sbírány, před zkázou chráněny a známost o nich a tím i větší šetrnost k nim a lidu se budila, šířila a udržovala“. Sbor se pojmenoval podle kutnohorského rodáka Jana Erazima Vocela. Činnost zahájil pořádáním přednášek pro veřejnost. Hlavní pozornost však v následujících letech věnoval rekonstrukci a dostavbě chrámu sv. Barbory. Dále sbor budoval prostřednictvím darů a koupí sbírku, která je dnes součástí sbírek Českého musea stříbra.. Bohužel spolek dlouho neměl vlastní výstavní prostor. A když  konečně v roce 1938 město uvolnilo Hrádek pro umístění muzejních sbírek je následujícího roku zabrán německou armádou. Proto se členové sboru rozhodli uschovat sbírky v městském archivu, na arciděkanství i v soukromí, čímž však došlo k značným škodám, neboť mnohé předměty se po válce již nevrátily. Znovu otevřen byl sice 5. května 1946, ale zákonem č.68/1951 Sb. byly však dosavadní spolky zrušeny a Archeologický sbor Vocel coby samostatně fungující instituce spravující vlastní sbírky a muzeum přestal existovat. Na jeho tradici navazuje svou činností České museum stříbra.
            Jak byli Kutnohořané podnikaví v 19. století? O tom nám přišel přednášet PhDr. Pavel Novák. Tabákovka, Breuerova kartounka, dva cukrovary, varhanář pan Tuček, Lidka, pivovar nebo slévárny. To jsou namátkou jen některé větší podniky, které v Kutné Hoře působily. Pan lektor k výkladu přidal současné fotografie objektů nebo domů, kde zmíněné továrny a živnosti působily.
O tom, že Kutná Hora je městem památek, které přijíždí obdivovat turisté z celého světa není pochyb. Jak tyto památky vypadaly v 19. století, kdy město prožívalo hospodářský a kulturní úpadek? Kdo pomohl obnovit Chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr nebo Kamenný dům? Jakou cestou se ubírala architektura nových staveb? Na všechny tyto otázky nám přišel odpovědět PhDr. Aleš Pospíšil. Přednáška doplněná o celou řadu dobových fotografií byla pro nás všechny velmi poutavá.
Na poslední setkání cyklu „Kutná Hora v 19. století II“ jsme si nechali procházku kolem pomníků a pamětních desek. Moc jsme se těšili, že knihovnu na chvilku vyměníme za krásná zákoutí kutnohorských uliček. Čtrnáct dní po povodních nás nejvíce trápilo, abychom moc nezmokli. Náš problém byl ale nakonec úplně opačný! A to, jestli to horko (35C°) ve zdraví přežijeme. Dvacet odvážných se na procházku s Bc. Josefem Kremlou vypravilo. Zvládli jsme osmnáct zastavení od Rejskova nám. až po Pacákovy sady – pod Vlašským dvorem. Náš obdiv měl tentokrát nejen pan lektor, ale také všichni zúčastnění J
Ve čtvrtek 27.6. proběhlo v Kamenném domě slavnostní ukončení cyklu UVČ – „Kutná Hora v 19. století II.“ Paní ředitelka městské knihovny Mgr. Gabriela Jarkulišová poděkovala všem posluchačům za to, že chtěli část svého volného času strávit v městské knihovně a předala jim certifikát o absolvování vzdělávacího cyklu. A proč v Kamenném domě? Protože zde byla letos instalována nová expozice s názvem „Spolkový život a osobnosti Kutné Hory v 19. století“. Po skončení oficiální části následovala komentovaná prohlídka s autorem výstavy panem Bc. Josefem Kremlou. Výklad zpestřil i několika perličkami z přípravy výstavy, například jak pátral po někom, kdo by pomohl s identifikací staré hasičské helmy nebo jak našel v bývalé základní škole na Kaňku hasičský hák.
Děkujeme všem lektorům za jejich čas, fundovaný výklad a pohodu, kterou si s sebou do knihovny přinesli.
Druhý vzdělávací cyklus v městské knihovně právě skončil a na třetí už Vás srdečně zveme. Potřetí a naposledy se budeme vracet do Kutné Hory 19. století. Přihlášky jsou k dispozici v knihovně nebo na www.knihovna-kh.cz
                                                                                                          Vaše knihovna
 
 
 
 
PřílohaVelikost
zaverecne_shrnuti_v.doc38 KB