Univerzita volného času – Kutná Hora v 19. století III

V úterý 15. 10. jsme zahájili již 3. cyklus přednášek univerzity volného času. Svou pozornost jsme obrátili na 100 let skautingu v Čechách. Přednášet nám přijel odborník na slovo vzatý Mgr. Slavomil Janov člen náčelnictva kmene dospělých Junáka, skautský historik a také spoluautor knihy „Skautské století“. Od včerejšího odpoledne máme jasno co je skauting a jak vznikl, jestli je nějaký rozdíl mezi Skautem a Junákem, ale také, že zapojit se a žít podle skautských pravidel můžeme v každém věku. Děkujeme za pohodově strávený čas s osobností, o které můžeme bez nadsázky říci: Je to člověk na svém místě a pro svou věc opravdu hoří.

Druhé setkání při UVČ proběhlo v pátek 18.10. Na programu byli četníci a četnictvo. Přenášet nám přijela osobnost nejpovolanější, a sice plk. JUDr. Michal Dlouhý Ph.D., který je kutnohorským rodákem. Své téměř dvouhodinové povídání rozdělil do tří částí: 1. historie četnictva na našem území 1850 – 1945; 2. zákulisí Četnických humoresek – jak to vlastně bylo s četnickými hrdiny doopravdy? Věděli jste, že všechna jména jsou skutečná a patří četníkům  z pátračky v Hradci Králové? A že původně se celý děj měl odehrávat z Kutnohorské pátračky? 3. představení knižní tvorby včetně té nejnovější – „Četnické pohádky pro dospělé“, která svůj oficiální křest bude teprve mít 16. 12. v policejním muzeu v Praze. Téměř každý si odnesl domů nejen fajn pocit z příjemně prožitého večera, ale také knihu (knihy) podepsanou autorem.

29. 10. - Při našem třetím setkání jsme plynule navázali na četnictvo a četníky tématem: Jak se v Kutné Hoře soudilo. Lektorem nám byl JUDr. Milan Závurka Ph.D.  Historický exkurz do světa soudů začal pan lektor objasněním toho, jak vypadala soustava soudů, jejichž základy položila Marie Terezie a Josef II. A vydržely v Kutné Hoře až do roku 1949, kdy byl krajský soud zrušen. I když dva procesy, které proslavily Kutnou Horu v celorepublikovém měřítku, asi nebyly pro většinu posluchačů novinkou, určitě stálo za to si je alespoň ve zkratce připomenout (proces K. H. Borovským a s Leopoldem Hilsnerem). A co budova dnešního kutnohorského soudu jako taková? Stavěla se v empírovém stylu ve 30. – 40. letech 19. století a od počátku byla stavěna pro potřeby krajského soudu. To nebylo na svou dobu běžné. Obsahovala proto také vězeňské křídlo pro vazební věci a pro výkon krátkodobých trestů. Odsuzovalo se třeba na týden nebo 3 dny…Od roku 1949 má Kutná Hora už jen okresní soud, který se z dnešního Spolkového domu přestěhoval do budovy bývalého krajského soudu na náměstí Národního odboje.

12. 11. proběhla další přednáška z cyklu UVČ. Tentokrát jsme se vydali po stopách zaniklých továren a podniků. PhDr. Pavel Novák připomněl nejen tak velké zaměstnavatele, jako byly doly a jejich těžba a to od středověku až po novověk a s tím související mincovnictví a hutnictví, ale také textilní závody (Broeuer, Papoušek), po celém mocnářství uznávanou firmu na stejnokroje Bělský, Reinerovi a jejich Respo, ale i obory menší.  Z potravinářství vzpomněl na množství mlýnů, pekárny, cukrovary, pochopitelně čokoládovnu Koukol a Michera (Lidka), pivovarnictví, Krupičkovu octárnu, Jelínkovu sodovku a mnoho dalších.  V Kutné Hoře existovaly dokonce i méně obvyklé obory jako výroba kotlů, nábytkářství (Exner nebo Svoboda), slévárny Oupěka a velmi významné varhanářství.

 

         26. 11. – s historií školství mezi nás přišel Bc. Josef Kremla. Stručně popsal vývoj školství v Kutné hoře od jejích počátků, tedy od vzniku města na konci 13. století až po 19. st., které přineslo řadu zásadních změn. Průmyslová revoluce vyžadovala stále více žen pracujících v manufakturách a továrnách, což dalo vzniknout tzv. opatrovnám pro děti do šesti let a útulnám pro školní mládež pracujících rodičů. V Kutné Hoře založil první dětskou opatrovnu v roce 1839 ředitel hlavní školy Josef Herzán. V revolučním roce 1848 bylo zřízeno první Ministerstvo kultu a vyučování, následující rok proběhla reforma středního školství. Zavedena byla osmitřídní gymnázia a šestitřídní reálné školy. Zákon z 14. května 1869 zavedl povinnou školní docházku pro děti od šesti do čtrnácti let a vytvořil nový systém nižšího školství. Po obecné škole pokračovali žáci studiem na gymnáziu nebo na škole měšťanské, která předcházela reálkám. Kutná Hora se v druhé polovině 19. století začala profilovat jako město škol. Do státem nařízeného systému škol vstupuje městská samospráva a soukromý sektor. Řemeslnická beseda otevřela v roce 1870 pokračovací průmyslovou a obchodní školu, kterou patnáct let provozovala a financovala. Roku 1885 ji převzalo město a přičlenilo k ní státní školu kreslířskou a vzorkovací. V roce 1894 město založilo řemeslnickou školu a všechny tři školy spojilo. Škola dostala budovu bývalé dívčí školy v Radnické ulici čp. 209 (dnes VZP). Roku 1902 přešla do zemské správy jako Královská zemská škola řemeslnická. Od roku 1928 se název změnil na Zemskou průmyslovou školu, která v roce 1929 získala novou budovu. Státní učitelský ústav pro chlapce fungoval při hlavní škole na Hrádku. V letech 1872 až 1882 byl jeho ředitelem Gustav Adolf Lindner, zakladatel moderní pedagogiky. V těchto letech patřil mezi nejpřednější ústavy celé monarchie. Roku 1910 získal novou budovu na Kamenné stezce. V roce 1918 byla v budově staré reálky otevřena Veřejná obchodní škola. V roce 1922 získala škola nově vystavěnou budovu Na Náměti čp. 417.

 

           10. 12. – Kutná Hora v pověstech. Paní Lenka Frankovicová provedla posluchače literární Kutnou Horou. Postupně připomněla díla, ve kterých hraje Kutná Hora svou úlohu od dob Kosmovi kroniky české až po současnost.

 

7.1. - jsme se sešli nad tématem knihovny a knihovnictví. Naší lektorkou byla Mgr. Gabriela Jarkulišová ředitelka městské knihovny v Kutné Hoře. Na úvod paní lektorka stručně připomněla historii písma, knihy, knihoven a knihovnictví. Potom přišel na řadu hlavní objekt našeho zájmu: kutnohorská knihovna, její vznik a vývoj do současných dnů. První zmínky o knihách v Kutné Hoře byly zaznamenány v 15. století. V 16. století byla prokázána existence knihoven při kostelích. Ale nejdůležitějším obdobím z pohledu veřejného knihovnictví je pro Kutnou Horu 19. století. Jejím zakladatelem byl J. J. Štětka. První knihovna sídlila v budově dnešní mateřské školy Na Kozím plácku. Paní ředitelka podrobně prošla všechny důležité mezníky v životě kutnohorské knihovny až do dnešních dnů.

21. 1. - Víte, že ve středověku musel být na dostřel luku vykácen les kolem zemských cest, že před 1. světovou válkou bylo v Kutné Hoře šest osobních automobilů, že již v roce 1922 byla nařízena pomalá jízda městem kvůli devastaci památek, jakým způsobem se měřilo řidičům překročení rychlosti ve městě, proč je hlavní kutnohorské vlakové nádraží v Sedlci, a že měla mít Kutná Hora tunel …? To a mnoho dalších zajímavostí se dověděli účastníci UVČ v závěrečné přednášce PhDr. Pavla Nováka Dráha-auta-autobusy, která se tentokrát zaměřila na kutnohorskou dopravu.  

 

4. 2. – jsme uzavřeli třetí cyklus UVČ na téma kutná Hora v 19. století. Slavnostní vyřazení absolventů proběhlo v prostorách suterénu knihkupectví Kosmas. Certifikáty o absolvování vzdělávací kurzu předala místostarostka města Mgr. Dana Vepřková spolu s ředitelkou městské knihovny Mgr. Gabrielou Jarkulišovou. Krásnou atmosféru pomohli vytvořit také pan Michal Karban hrou na akordeon a paní Zuzana Trnková s panem Miroslavem Štroblem uměleckým přednesem části básnické skladby Máj.